Petr Pavel

Terezínská pevnost je symbolem toho nejtemnějšího, čeho se jako lidstvo můžeme dopustit. Přesto, že si hrůzy nacistické ideologie pravidelně připomínáme, minulost má tendenci se v některých věcech opakovat. Obzvlášť dnes nesmíme být lhostejní ani k těm nejmenším náznakům toho, že tuto část historie vnímáme jakýmkoliv jiným způsobem než jako varování. Je naší odpovědností, abychom zlo uměli lépe odhalit a včas zabránili jeho rozmachu.

Nikdy nebylo ve volbách samostatné České republiky téma bezpečí tak důležité jako dnes. Považuji za zásadní, aby v rámci předvolebního politického boje politických stran nebyly otázky bezpečí naší země zneužívány. Je to proto poprvé, kdy jsem pozval k jednání na Hrad všechny představitele koalic, stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně. Mým cílem bylo sdělit, jak zásadní jsou z mého pohledu otázky zajištění vnitřního a vnějšího bezpečí země i mezinárodních a spojeneckých závazků a předvídatelnost našich politických kroků. Tyto záležitosti jsem si chtěl vyjasnit ještě před volbami a zahájením předvolební kampaně polických stran. Jsem rád, že všichni předsedové pozvání přijali, a cením si věcné a přínosné debaty.

Rakovina si nevybírá. Alespoň jednou za život jí podle statistik onemocní každý třetí obyvatel Česka. Jsou to naše mámy, tátové, manželky, manželé, dcery i synové, sousedé, známé osobnosti i úplně cizí lidé. Všechny je spojuje jedno – přání se uzdravit. Ne všem se to bohužel poštěstí. S Evou jsme se dnes připojili k Českému dni proti rakovině, který je letos zaměřen na prevenci rakoviny tlustého střeva. Ta se dá odhalit v rámci screeningu, zajděte si na něj.

Možnost slyšet Českou filharmonii pod vedením Semjona Byčkova v Carnegie Hall v New Yorku byl jedinečný zážitek, ale dnešnímu vystoupení tohoto symfonického orchestru na domácí půdě se přece jen nic nevyrovná. Pražské jaro tradičně patří k těm nejpříjemnějším bodům našeho programu, a proto nám bylo ctí, že jsme se s Evou také letos mohli zúčastnit zahájení 80. jubilejního ročníku.

Paprsek míru, který protnul nebe nad Prahou a daleko přesáhl hranice našeho hlavního města i země, připomněl nejen konec 2. světové války. Je symbolem solidarity a poselstvím pro všechny, kteří i dnes na mnohých místech světa touží po životě bez násilí.

Před 80 lety v Evropě skončil nejhorší válečný konflikt v novodobých dějinách. Druhá světová válka poznamenala životy milionů lidí a ukázala, kam až může vést nenávist a rozdělení společnosti. Bohužel máme tendenci zapomínat, opakovat stejné chyby. Poučme se proto z příběhů těch, kteří bojovali proti útlaku a nespravedlnosti a kteří za naši svobodu často zaplatili tu nejvyšší cenu. Je to nejlepší možný způsob, jak uctít jejich památku a jak zajistit, abychom my i budoucí generace nadále žili v bezpečné zemi.

Propojení jednotlivců, občanské společnosti a státu je pro zvládání krizí i každodenních výzev zásadní. Právě stát musí v tomto ohledu plnit roli garanta. Být funkční, připravený a důvěryhodný. O tom, jak by měl stát zachovávat demokratické a bezpečné prostředí i za mimořádných okolností, jsem dnes diskutoval s experty, kteří se řešení krizových situací a otázce bezpečí v různých profesích a institucích věnují. Naše připravenost na krizové situace nesmí být předmětem politického boje, ale společnou prioritou nás všech.

Přesně před 80 lety vojáci z dobrovolného belgického 17. střeleckého praporu vstoupili do Plzně jako součást americké armády. Společně s belgickým králem Filipem jsme na Slavnostech svobody uctili památku padlých, poslechli si některé z příběhů veteránů či jejich potomků a také jim osobně poděkovali. Nikdy nezapomeneme na vaše zásluhy na naší cestě ke svobodě.

V souvislosti s blížícím se 80. výročím konce druhé světové války je mi ctí na Pražském hradě přivítat belgického krále Filipa. Belgii vděčíme za podíl na osvobozování Československa na jaře roku 1945, českoslovenští vojáci naopak sehráli roli při obraně Belgie v bojích u francouzského města Dunkerku i svou službou při jejím osvobození v britském Královském letectvu. Partnerství našich zemí je proto postaveno na vzájemné pomoci na našich vlastních cestách ke svobodě. Belgickému králi Filipovi jsem za posilování historického odkazu Belgičanů, kteří přispěli k osvobození Československa, udělil nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva.

Volodymyr Zelenskyj byl první hlavou státu, kterou jsem po svém zvolení pozval na Pražský hrad. Těší mě, že jsme se zde setkali znovu. Česká republika byla s Ukrajinou tehdy a je s ní i dnes.

Podporujeme cestu Ukrajiny k dlouhodobému míru. Svým konstruktivním přístupem jasně ukázala, že je na něj připravena. Jakákoli mírová dohoda ale musí být dohodou, ve které nedojde ke zpochybnění mezinárodního práva a které lze věřit. Česko k takové dohodě bude i ve vlastním zájmu přispívat. I proto stále podporujeme členství Ukrajiny v EU a NATO a připravujeme se na její poválečnou rekonstrukci, kde už teď například v oblasti zdravotnictví hrajeme důležitou roli. Vítejte v Praze, pane prezidente.

Větší propojenost Evropy je předpokladem našeho ekonomického růstu a součástí posilování naší odolnosti. Nejen od východu na západ, ale také od severu k jihu. Právě na severojižní propojení v oblasti dopravní, energetické a digitální infrastruktury mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem se zaměřuje Iniciativa Trojmoří. Českou prioritou na probíhajícím summitu ve Varšavě je výstavba vysokorychlostní železnice z Brna do Ostravy, která nás propojí nejen s Polskem, ale i s Pobaltím. Summit si klade za cíl i zvyšování bezpečnosti, mezi stěžejní politická témata jednání proto patří i poválečná rekonstrukce Ukrajiny a odolnost východního křídla NATO.